Úvod » Ochrana osobních údajů

Ochrana osobních údajů

Toto prohlášení informuje návštěvníky webu Divoká Milada o tom, jakým způsobem jsou zpracovávány osobní údaje uživatelů, kteří používají kontaktní formulář na těchto stránkách.

 

  1. Správce osobních údajů

Správcem osobních údajů je:

Zoologická zahrada Ústí nad Labem, příspěvková organizace

Drážďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem

IČ: 00081582

E-mail: zoo@zoousti.cz

Telefon: 475 503 421

(dále jen „správce“)

Správce provozuje webovou stránku projektu Divoká Milada a zajišťuje zpracování osobních údajů v souladu s nařízením GDPR a příslušnými právními předpisy.

 

  1. Jaké osobní údaje zpracováváme

Prostřednictvím kontaktního formuláře zpracováváme následující údaje, které nám dobrovolně poskytnete:

- jméno a příjmení,

- e-mailová adresa,

- telefonní číslo,

- text vašeho dotazu.

 

  1. Účely a právní základy zpracování

Vaše osobní údaje zpracováváme pro tyto účely:

  1. a) Vyřízení vašeho dotazu

Právní základ:

- čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR – oprávněný zájem správce spočívající v odpovědi na zaslaný dotaz,

- případně čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR – jednání před uzavřením smlouvy, pokud se dotaz týká poskytovaných služeb nebo spolupráce.

 

  1. b) Plnění zákonných povinností

Např. povinnosti vyplývající z daňových a účetních předpisů. Právní základ: čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR.

 

  1. Doba uchovávání osobních údajů

- Údaje získané prostřednictvím kontaktního formuláře uchováváme pouze po dobu nezbytnou k vyřízení vašeho dotazu.

- V případě komunikace související s možnou spoluprací mohou být údaje uchovány až 1 rok v rámci oprávněného zájmu správce.

- Údaje vyžadované právními předpisy uchováváme po dobu stanovenou zákonem.

Po uplynutí příslušných lhůt budou osobní údaje bezpečně odstraněny.

 

  1. Předávání osobních údajů třetím osobám

Vaše osobní údaje nejsou poskytovány žádným dalším osobám, s výjimkou:

- poskytovatelů IT služeb a provozovatelů technologií využívaných správcem,

- případů, kdy je předání vyžadováno právními předpisy nebo rozhodnutím orgánů veřejné moci.

Údaje se nepředávají do třetích zemí (mimo EU) ani mezinárodním organizacím.

 

  1. Bezpečnost osobních údajů

Správce přijal vhodná technická a organizační opatření k ochraně osobních údajů před neoprávněným přístupem, zneužitím, ztrátou, poškozením či zničením. K údajům mají přístup pouze osoby pověřené správcem.

 

  1. Vaše práva

Jako subjekt údajů máte podle GDPR právo na přístup k osobním údajům, opravu, výmaz, omezení zpracování, přenositelnost údajů, vznést námitku proti zpracování a podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů (www.uoou.cz).

 

  1. Kontaktní údaje pro uplatnění práv

Zoologická zahrada Ústí nad Labem, příspěvková organizace

Drážďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem

E-mail: zoo@zoousti.cz

Telefon: 475 503 421

 

  1. Změny tohoto prohlášení

Správce je oprávněn toto prohlášení aktualizovat. Aktuální verze bude vždy uvedena na stránkách webu projektu Divoká Milada.

Kontaktní údaje

  • Provozovatel: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, příspěvková organizace
  • Adresa: 454/23, Drážďanská, 400 07 Ústí nad Labem
  • IČO: 00081582
  • DIČ: CZ00081582

Napište nám

Projekt podporují

© divokamilada.cz • Všechna práva vyhrazena.  

Jaké druhy zvířat se skrývají pod názvem Obři Asie?

gaur indický v přírodním prostředí

Gaur

(Bos gaurus)

Největší tur světa - výška průměrně 142-220 cm, hmotnost 440-1.500 kg

Role v přírodě: specializovaný spásač trav a bylin, okus keřového patra, vytváří tůně, prachová koupaliště a jiné specifické biotopy

Světová populace: 15.000-35.000

nosorožec indický u vody v přírodním prostředí

Nosorožec indický

(Rhinoceros unicornis)

Druhý největší živočich Eurasie - kohoutková výška průměrně 147-193 cm, hmotnost 1.600-2.200 kg (rekord ca. 4.000 kg)

Role v přírodě: specializovaný spásač suchozemských a vodních trav a bylin, vytváří tůně a jiné specifické biotopy

Světová populace: ca. 4.000

slon indický s mládětem v přirozeném prostředí

Slon indický

(Elephas maximus)

Největší živočich Eurasie - výška průměrně 240-275 (rekord 343) cm, průměrná hmotnost 3.000-4.000 (rekord 7.000) kg

Role v přírodě: univerzální býložravec konzumující až 150 kg biomasy denně, vytváří tůně a jiné specifické biotopy

Světová populace: ca. 50.000

Jaké druhy zvířat ukrývá Český pravěk?

detail chrobáka pečlivého v přírodě

Zubr evropský

(Bison bonasus)

Největší živočich Evropy - výška 150-190 cm, hmotnost 300-925 kg

Role v přírodě: většinu potravy tvoří trávy, spásá však i plevele odmítané koňmi s nimiž se proto ideálně doplňuje

Status: v přírodě vyhuben 1927, zachráněn chovem v zoo a oborách ze zbylých 54 jedinců pocházejících z 12 zakladatelů, od 50. let 20. století reintrodukován zpět do přírody, plemenná kniha vedena v Polsku

kůň Převalského v přirozeném stepním prostředí

Kůň Převalského

(Equus przewalskii)

Poslední žijící divoký kůň – výška 120-142 cm, hmotnost 200-350 kg

Role v přírodě: koně jsou specializováni ke spásání trav, včetně těch odmítaných ostatní býložravci, kůň naopak nežere některé plevele, jež konzumují pouze tuři, s nimiž se proto ideálně doplňuje

Status: v přírodě vyhuben ca. 1969, zachráněn v zoo chovech, současná populace vzešla z 12 čistokrevných a několika kříženců s koněm domácím

pratur pasoucí se v otevřené krajině

Pratur

(Bos taurus)

Zpětně šlechtěné plemeno nahrazující vyhubeného předka skotu
výška až 190 cm, hmotnost až kolem 1.000 kg

Role v přírodě: podobná zubrovi, avšak s řadou odlišností, díky nimž tvoří ideální kombinaci se zubrem a koněm

Status: vzácné, geneticky cenné, a mimořádně odolné plemeno nahrazující v přírodě vyhubeného pratura, plemennou knihu vede Tauros Foundation, Nizozemsko

sysel obecný sedící v trávě

Sysel obecný

(Spermophilus citellus)

Jediná zemní veverka Evropy

Ochrana: v ČR kriticky ohrožený a chráněn zákonem, v rámci EU chráněn jako Evropsky významný druh

Role v přírodě: vytváření komplexních podzemních systémů nor využívaných krom syslů řadou dalších organizmů, spásání bylinné vegetace, kořist dravých ptáků a savců

Status: do 2. světové války běžný druh kulturní krajiny, pak plošné vymizení, dnes se pomalu zotavuje z krize, daří se záchranné chovy ex-situ a probíhají reintrodukce

Populace v ČR: na začátku záchranného programu 2008 ca. 3.500, novodobý vrchol 2020 ca. 8.000 jedinců, aktuálně r. 2024 kolem 5.700, reintrodukce probíhají v Českém středohoří a na J Moravě

zubr evropský v přírodním prostředí

Chrobák pečlivý

(Copris lunaris)

Největší chrobák střední Evropy

Ochrana: v ČR kriticky ohrožený a chráněn zákonem, podobně jinde v EU

Role v přírodě: likvidace a zapracování trusu do půdy, čímž zvyšuje její produktivitu a vododržnost, důležitá kořist ptáků specializovaných na velký hmyz

Status: do 2. světové války běžný druh teplých oblastí, pak plošné vymírání napříč Evropou vlivem nadužívání antiparazitik industrializace a zemědělství

Populace v ČR: v Čechách vyhynul kolem 2005 (České středohoří), několik životaschopných populací na J Moravě, od 2020 úspěšná reintrodukce v pastevní rezervaci Milovice, kde je dnes jediná populace v Čechách

želva bahenní na břehu vodní plochy

Želva bahení

(Emys orbicularis)

Jediná želva střední Evropy

Ochrana: v ČR kriticky ohrožená a chráněna zákonem + v rámci EU chráněna jako Evropsky významný druh

Role v přírodě: regulace populací vodních živočichů, šíření semen vodních a mokřadních rostlin, bioindikátor zdravých a ekologicky funkčních mokřadů

Status: ve středověku považována za "rybu" a intenzivně lovena a obchodována napříč Evropou jako "postní maso", zbytkové populace na Moravě zanikly ve 20. století, definitivně vlivem vybudování přehradní soustavy Nové Mlýny

Populace v ČR: dvě lokality s prokázanou reprodukcí (Mikulovsko, Opavsko)

Jaké druhy zvířat ukrývají Asijské pláně?

džejran v suché stepní krajině

Džejran

(Gazella subgutturosa)

Kohoutková výška 50-60 cm, hmotnost 30-40 kg

Role v přírodě: specializovaný spásač středoasijských stepí

Světová populace: v r. 2001 odhadována 120-140 tisíc jedinců, od té doby prudký pokles, současná početnost neznámá, avšak dál prudce klesající, ve velké části svého areálu v posledních desítkách let vyhubena

Zajímavost: jediný druh gazely jež při útěku neskáče a pouze běží s krkem nataženým vpřed, jediná gazela zvládající bez problému naše zimy

jak domácí v horském prostředí

Jak domácí

(Bos grunniens)

Největší vysokohorský živočich světa - kohoutková výška 160-180 cm, hmotnost 225-585 kg

Role v přírodě: specializovaný spásač středoasijských velehor

Světová populace: jak domácí ca. 14-15 milionů (divoký jak méně než 10.000 dospělých jedinců)

Zajímavost: divoký jak není chován nikde na světě a je podstatně větší (až 1.000 kg), všichni jaci v zoologických zahradách a jiných zařízeních jsou jaky domácími, jak je nejbližším žijícím příbuzným bizona a zubra

velbloud dvouhrbý v pouštní krajině

Velbloud dvouhrbý

(Camelus bactrianus)

Největší živočich Eurasie - kohoutková výška 160-180 cm, výška s hrbem 230-250 cm, hmotnost 300-1.000 kg

Role v přírodě: univerzální býložravec, spíše okusovač

Světová populace: ca. 2.000.000 domestikovaných jedinců, divoký předek vyhuben

Zajímavost: divoký velbloud dvouhrbý dlouho považovaný za předka velbloudů domácích je ve skutečnosti odlišným druhem, domestikovaný velbloud dvouhrbý pochází z jiného druhu dvouhrbého velblouda, který žel vyhynul

Portrét Davida Modrého, veterinárního parazitologa

Prof. Doc. MVDr. David Modrý, Ph.D.

veterinární parazitolog a specialista na přenosy infekčních onemocnění. V současné době profesor na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzitě a na Katedře veterinárních disciplín Fakulty agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. V rámci projektu Divoká Milada má na starosti otázky managementu infekcí chovaných zvířat a minimalizaci rizik přenosu patogenů mezi zvířaty a člověkem, ať už přímo nebo např. prostřednictvím klíšťat.

Portrét Jiřího Peterky, ředitele Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR

RNDr. Jiří Peterka, Ph.D.

ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, zkoumá vnitro- a mezidruhové potravní vztahy a strukturu a dynamiku společenstev ryb, specialista na vývoj a obnovu rybích společenstev ve vznikajících jezerech po těžbě hnědého uhlí a vliv vnitřních a vnějších faktorů na jejich formování.

Portrét Václava Berana, ornitologa Oblastního muzea v Ústí nad Labem

Mgr. Václav Beran

ornitolog, Oblastní muzeum Ústí nad Labem. Vystudoval systematickou biologii a ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jako zoolog pracoval v Agentuře ochrany přírody a krajiny, dnes je vedoucím přírodovědného oddělení ústeckého muzea.  Pracuje také v organizaci ALKA Wildlife o.p.s., hlavním předmětem jeho zájmu jsou ptáci a jejich ochrana, učarovaly mu ale i hnědouhelné velkolomy, ve kterých se snaží o ochranu cenných ploch. 

Portrét Zuzany Vařilové, geoložky Oblastního muzea v Ústí nad Labem

RNDr. Zuzana Vařilová, Ph.D.

geolog, Oblastní muzeum Ústí nad Labem. Geologii studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté deset let vedla Oddělení geologie na Správě NP České Švýcarsko a působila též v Geologickém ústavu AV ČR v Praze. V současnosti je geoložkou a kurátorkou geologických sbírek Muzea města Ústí nad Labem. Specializuje se především na regionální geologii a inženýrskou geologii stejně jako na geologii životního prostředí.

Portrét Václava Houfka, ředitele Oblastního muzea v Ústí nad Labem

Mgr. Václav Houfek

historik, ředitel Oblastní muzeum v Ústí nad Labem. Historii studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Původně pracoval v dnešní Knihovně Ústeckého kraje. V ústeckém muzeu pracuje od roku 1986 jako kurátor historických a později také uměleckých sbírek, do roku 2014 zároveň jako vedoucí historického oddělení a vědecký tajemník. V letech 2014-2024 byl ředitelem Muzea města Ústí nad Labem, po změně zřizovatele ústeckého muzea je od 1. 12. 2024 ředitelem Oblastního muzea v Ústí nad Labem. Odborně se věnuje muzeologii, sociálním a kulturním dějinám severozápadních Čech a dějinám německojazyčného obyvatelstva českých zemí. Již více než třicet let působí jako externí pedagog na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Portrét Petry Padalíkové, vedoucí zoologického oddělení Zoo Ústí nad Labem

Ing. Petra Padalíková

Vedoucí zoologického oddělení Zoo Ústí nad Labem s mnohaletými odbornými i praktickými zkušenostmi v oblasti chovu a ochrany exotických druhů zvířat, členka odborných druhových komisí EAZA. Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu a celý život, který prožila v Ústí nad Labem a okolí zasvětila právě zoo a problematice s tím spojené.  

Už od dětství jsem věděla, že chci zůstat žít v Českém středohoří. I po mnoha zahraničních cestách za zvířaty a získáváním praktických zkušeností cítím, že přírodě nejvíc mohu pomoci právě doma, v Ústí.“

Portrét Miloslava Jirků, biologa z Biologického centra AV ČR

Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D.

Biologické centrum AV ČR, absolvent PřF Univerzity Palackého v Olomouci a doktorského studia na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Kromě parazitologie volně žijících zvířat se věnuje aplikované ochraně přírody, zejména tzv. trofickému rewildingu metodou přirozené pastvy velkých kopytníků.

„Za léta parazitologického výzkumu v různých koutech světa, zejména Africe a Asii, jsem měl možnost vidět a srovnávat různé modely soužití lidí a velkých zvířat v krajinách divokých a liduprázdných, i krajinách kulturních a hustě osídlených. Uvědomil jsem si, že když se sejde vůle, kreativita a odborné kapacity, je sdílení krajiny lidmi s divokou megafaunou nejen možné prakticky kdekoliv, ale také oboustranně prospěšné, biologicky smysluplné, a navíc ekonomicky zajímavé. Věřím, že podobně jako jinde ve světě, i u nás může být ochrana přírody a péče o krajinu nikoliv nákladným a neefektivním „zahradničením“, nýbrž racionálním, ekonomicky výhodným a sebevědomým oborem. Od roku 2010 je ozdravení naší krajiny pomocí divoké megafauny a prošlapávání cesty k racionálnímu ekonomickému zhodnocení tohoto velkého návratu mou profesní i životní náplní.“

Mgr. Eva Horčičková, Ph.D.

Biolog, odborný asistent Fakulty životního prostředí UJEP. Botaniku studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v dnes působí na Katedře životního prostředí UJEP. Zabývá se vegetační ekologií a vlivem velkých býložravců na společenstva rostlin.

Portrét ředitelky Zoo Ústí nad Labem Ilony Pšenkové

Ing. Ilona Pšenková, Ph.D.

Ředitelka Zoo Ústí nad Labem, členka výkonného výboru Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a rady Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií.

Vystudovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně a Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Již během studia svoji odbornou kariéru propojila s výzkumem ohrožených lidoopů a jejich onemocnění. Svůj profesní život v podstatě rozdělila mezi terénní výzkum a praktickou ochranu lidoopů v nepřístupných oblastech střední Afriky a práci zoologa v českých zoologických zahradách. Nyní se věnuje modernizaci Zoo Ústí nad Labem, zlepšení péče o zvířata a posílení role v ochraně přírody a vzdělávání veřejnosti.  

„Mým hnacím motorem jsou moje dvě děti, které si zaslouží žít v krásné a funkční krajině a místě, které je inspirativní a je skvělým domovem pro všechny, zvířata i lidi, v krajině, která je jedinečná a unikátní“.